Terminál
Hradec Králové
2005

Propojení

Využil jsem jednu z posledních možností studenta: pominout realitu majetkoprávních vztahů, finančních možností a politických rozhodnutí. – Veškerou svou naivitu věnovat hledání optimálního řešení.

Hradecké nádraží od pana architekta Václava Rejchla bylo po svém dokončení jednou z nejvelkorysejších dopravních staveb u nás. Železniční doprava však dnes ztratila výsadní postavení. Současné návrhy nereflektují tuto skutečnost a zabírají extenzivně další plochy území města pro nevhodně umístěné autobusové nádraží. Mým cílem je návrh, směřující ke kompaktnímu terminálu pro všechny druhy skutečně integrované dopravy. Novou přidanou hodnotou pak posílit význam kulturní památky.
 Autobusový rondel pod stávajícím náměstím

 

            

Příležitost

V Liberci se služby MHD díky rozpůlení tras terminálem staly kuriózním zpestřením pěší cesty na hlavní nádraží. Cesta MHD se díky mnoha přestupům časově nevyplatí. Autobusovým nádražím pak projdete přes jeho prázdná stanoviště až na jeho konec, kde čekají první vlaštovky svobodného podnikání v podobě barevných autobusů nových soukromých dopravců.

Tato nepříliš silná konkurenceschopnost hromadné dopravy musí skončit. Nastane optimální stav, kdy vlaky budou představovat nejkvalitnější a nejpohodlnější pozemní dopravu, autobusy časovou a prostorovou flexibilitu, budovy nádraží pak spojující prostor, společensky silná a živá místa ve městě. Nové dopravní stavby se musí vracet do města, stát se jeho spojujícími, přestupními, nástupními a výstupními uzly. Nástupiště nebude jen hluchým prostorem, ale součástí města. Neprocházejme prázdným obřím nádražím až na jeho konec. Z analýzy Ing. Martina Samohrda ( R- Projekt Hradec Králové ) jsem dospěl k závěru, že v dopravní špičce může být obsazeno skutečně až 24 autobusových stání, optimalizací lze však klesnout na pouhých 14. Z důvodů možných nečekaných špiček ( výluka, … ) jsem dimenzoval nádraží pro občasné vytížení až na 21 stání. Dispečink a koordinované jízdní řády však umožní rozumnější vytížení.

Dominanta

Nádraží je dominantou západní části města, představuje nástupní bod trasy definující faktické centrum života města. Návrh se snaží tuto hodnotu využít a posílit.

Část prioritní

podzemní infrastruktura + vytvoření náměstí

– Stávající budova
Otevírá suterén pro obchodní prostory, kavárny, …

– Autobusový rondel
Základním principem je nástupní hrana v oblouku rondelu, která se snaží ve skutečnosti využívat jen cca 3 prioritní nástupiště v nejbližší vzdálenosti k budově. Pouze v době špičky se zaplňují i vzdálenější autobusová stanoviště. Linky a směry se střídají. Ruší se tradiční model: jedno stanoviště – jeden směr jízdy. Vybavení informačními tabulemi společně pro odjezdy vlaků, autobusů a MHD. Prioritou nejnižší vzdálenost a časové ztráty cestujících.

– Dvoupodlažní parkovací systém
západní hrana umožňuje najíždění vozů taxi. Parkovací kapacity i pro hotel Černigov.

– Podzemní parter
V návaznosti na pěší trasy vzniká obchodní parter – protějšek dopravní infrastruktuře.

Část doplňková

Nástavba a další úpravy budovy, přemostění kolejiště

Nejsou v nezbytně nutné, ale dokáží završit proces oživení. Dojde k otevření střechy pro veřejnost. Objekt znovu magnetem. Přemostění kolejiště nákupním mostem ( kavárny, bary, .. ), propojení města se stagnujícím komplexem areálu ZVU. Pokud se vrátí jeho výkon, může být obohacením jeho zaměstnanců. Pokud se tato idea nenaplní, vznikne zde administrativní, či obchodní zóna.

Projekt Terminálu v prezentované variantě je investičně nákladnější, než obvyklá řešení. Množství komerčně využitelných ploch, však napovídá, že by mohl být financován ze soukromých zdrojů developerů. 

 

     

Ohlasy

Projekt získal v roce 2005 velkou pozornost. Jako diplomní projekt získal několik cen ( ČKA, CCEA, … ) a zůčastnil se tehdy několika výstav. Tehdejší České Dráhy ověřovali možnost jeho realizace. I díky tomuto návrhu jsem dostal možnost spolupracovat s Normanem Fosterem na několika vítězných soutěžních návrzích.

Diplomní projekt v ateliéru prof. Jiřího Suchomela, FUA TU Liberec, 20.6. 2005



>>
Sýpka
Karlín